Tento měsíc si připomínáme 20. výročí debutu filmu „Dragon Ball Z“ v americké televizi a letos si připomínáme 20. výročí jeho poslední epizody, která se v Japonsku konala krátce poté, co tvůrce Akira Toriyama ukončil mangu. Zatímco „Dragon Ball Z“ nadále žije ve streamovaných epizodách, restartuje se a manga, historie anglických překladů franšízy odráží změny v americkém vkusu, protože anime a manga přešly od posedlosti k širšímu publiku - a američtí producenti se přestali snažit změnit anime na něco jiného.
Začněme rychlým osvěžením rozdílu mezi „Dragon Ball“ a „Dragon Ball Z.“ Celá manga byla v Japonsku známá jednoduše jako „Dragon Ball“, ale producenti anime změnili název po adaptaci 16. svazku, protože se změnil tón: přešla z groteskní akční komedie s nezralým dojmem teenager, Goku, k trochu vážnějšímu příběhu v hlavní roli s dospělým Goku a jeho synem Gohanem. Toriyama přidal „Z“, protože byl unavený ze série a doufal, že ji brzy ukončí. Takto však manga průmysl nefunguje.
Ve své době patřila „Dragon Ball“ k nejoblíbenějším sériím v Japonsku a pomohla pohánět cirkulaci časopisu „Shonen Jump“ do zdravého rozsahu 6 milionů, takže Toriyama pokračoval dál, pobízen svými editory a svými čtenáři, až do roku 1995. V tom okamžiku konečně seriál ukončil. Anime, založený na manga, přišel do konce následujícího roku.
lindemans sin lambic
Když manga přišla do Spojených států, lidé byli více obeznámeni s anime „Dragon Ball Z“, takže poskytovatel licence Viz Media s ním zacházel téměř jako se dvěma různými sériemi: Společnost zveřejnila prvních 16 svazků (plus několik kapitol svazku 17) jako „Dragon Ball“ a zbytek jako „Dragon Ball Z.“ V pozdějších vydáních se Viz vrátil k „Dragon Ball“ pro celou 42dílnou sérii.
Zatímco se Toriyama trápila, v 80. a 90. letech byla anime v Severní Americe stále populárnější. Jeden z prvních anime, „Speed Racer“, přišel do americké televize v roce 1967, ale nebyl propagován jako japonská karikatura. Naopak, show byla nazvána, příběh přepsán a postavy přejmenovány, takže nezůstala žádná stopa po jejím japonském původu.
V následujících letech se syndikátoři začali více a více orientovat na japonskou animaci, ale chvíli trvalo, než si zdrojový materiál získal jakýkoli respekt. Film „Robotech“, který byl uveden na trh v roce 1985 v americké televizi, byl rozdrcen na tři různé série a vůbec nebyl přeložen. Producentka Harmony Gold přepsala scénář tak, aby odpovídal pohybům úst postav.
Harmony Gold byl také prvním poskytovatelem licence, který přinesl „Dragon Ball“ anglicky mluvícímu publiku, ačkoli téměř všechny jeho stopy jsou nyní pryč. Podle článku z roku 2000 v časopise Viz „Animerica“, Harmony Gold někdy v 80. letech daboval nejméně pět epizod „Dragon Ball“. Dabing, který byl vysílán na některých testovacích trzích, změnil jména postav: Goku se stal „Zero“, Bulma byla „Lena“ a Karin byla přeměněna na „Whiskers the Wonder Cat“. Odezva byla „nevýrazná“ a Harmony Gold ji upustila a pokračovala dál a zanechala po sobě jen pověsti o „ztraceném dubu“ a jediném filmu „Dragon Ball“ vytvořeném svařením dalších dvou filmů. (Několik úryvků zvuku z filmu je slyšet dál.) tato stránka fanoušků Dragon Ball Z .)
lagunitas ipa degustační poznámky
Čas plynul a americký anime a manga fandom pomalu rostl. „Navzdory úspěchu Japonska jako vývozce automobilů a videokamer se jeho hudba, filmy, televizní pořady a knihy až na několik výjimek neprodávají dobře do zahraničí,“ Spisovatel New York Times Andrew Pollock intonoval v roce 1995 - ačkoli poznamenal, že s úspěchem seriálu Mighty Morphin Power Rangers v televizi a nedávným zábleskem zájmu o práci talentovaného, ale tehdy málo známého filmaře Hayao Miyazakiho, začíná japonská animace procházet světem a stává se první velký vývoz popkultury národa. “ Ten týden ve skutečnosti právě začala nová televizní show - něco, co se jmenovalo „Sailor Moon“.
Americká anime scéna se nicméně teprve začala objevovat v roce 1996. „Byla to stále velká mezera,“ řekl editor a vědec manga Jason Thompson, který upravil část manga „Dragon Ball“. 'V televizi nebo videopůjčovnách nebylo téměř nic.' Středoškolské a vysokoškolské anime kluby se shromáždily ke sledování videí, některé byly zcela nepřeložené, jiné s amatérskými titulky (fanouškovské podklady). Fanoušci s lepšími podpatky by mohli sledovat surové nebo titulkové anime na prémiových kabelových kanálech, jako je Nippon Golden Network, které začátkem 90. let vysílaly „Dragonball“ a „Dragon Ball Z“.
modrý měsíc procento belgického bílého alkoholu
Goku se poprvé dostal do hlavního proudu v roce 1995, kdy americký poskytovatel licence Funimation nabídl dabovanou a upravenou verzi pro první publikování. Zrušili to po 13 epizodách kvůli nízkému hodnocení.
Funimation měl také licenci na ‚Dragon Ball Z ', nicméně, a první epizoda byla vysílána v americké televizi 13. září 1996, opět v prvním spuštění publikování. Stejně jako „Dragon Ball“ byl hodně upraven: Funimation cut „Dragon Ball Z“ ze 67 původních epizod na 53 pro americkou spotřebu. Tato show se však zlepšila a běžela dvě sezóny, než byla zrušena z různých důvodů, včetně nezájmu syndikátorů.
„Nedivím se, že„ Dragon Ball “neuspěl dobře,“ řekl Thompson. „Je to těžký prodej, protože kombinuje velmi„ dětský “vzhled a citlivost se skeevy dospělým humorem Kame-Sen'nin atd., které musely být v amerických vydáních cenzurovány, takže v příběhu zůstaly nějaké divné mezery. Na druhou stranu je „Dragon Ball Z“ v podstatě adolescentním superhrdinským příběhem s bojovým uměním a sci-fi, což jsou všechno věci, které jsou již v USA populární, jenž se dříve takovým způsobem nekombinovaly. Také film „Dragon Ball Z“, jako například „Sailor Moon“ (a „Robotech“), měl formát pokračujícího příběhu, který byl v USA v té době pro děti / YA televizi poměrně neobvyklý. Díky tomu budete více investováni do příběhu, když bude probíhat spiknutí s cliffhangers a nahromaděním, na rozdíl od většiny západních televizních pořadů té doby, kdy každá 30minutová epizoda musela být napsána, aby stála sama. “
Viz začal vydávat manga „Dragon Ball“ a „Dragon Ball Z“ v roce 1998, nejprve jako jednotlivé kapitoly a poté v roce 2000 jako sebraná vydání. Ve stejném roce začala Cartoon Network zobrazovat opakování anime „Dragon Ball Z“ jako součást bloku Toonami, kde byla série lépe přijata. Funimation obnovil produkci nových epizod, tentokrát s novým hlasovým obsazením a menší cenzurou, a nová verze vysílala v letech 1999 až 2003 na Toonami, přičemž opakování pokračovala až do roku 2008. V současné době mohou hry „Dragon Ball“ a „Dragon Ball Z“ být viděn jako streamující anime na web Funimation a na Hulu.
Thompson cítí, že Dragon Ball Z prolomil novou půdu tím, že přivedl mladší publikum k anime a manga. „Na počátku 90. let měly anime a manga takový pocit„ dospělého muže “,“ řekl nám. „Nejznámějšími tituly byly tvrdé science fiction jako„ Ghost in the Shell “a„ Akira “, nebo ještě hůře, věci ve stylu„ Urotsukidoji “ve stylu X. Poté se objevily filmy „Sailor Moon“ a „Dragon Ball Z“, které mladému publiku hlavního proudu představily tropy anime a manga - návrhy postav, speedlines, příběhy cliffhangerů. hodně větší než starý výklenek anime. Když se o několik let objevila animovaná série „Pokémon“, nebylo cesty zpět. “
A je toho víc. „V konkrétním případě filmu„ Dragon Ball Z “posunul hranice násilí, které byste mohli ukázat v seriálu„ pro děti “, a představil tuto velmi viscerální, velmi originální superhrdinskou fantazii síly,“ řekl Thompson. „Zaprvé je zde zdůrazněn důraz manga na fyzický trénink a zdokonalování - Goku musí práce pro to! - který jste téměř nikdy nezískali v komiksech západních superhrdinů, kde hrdina obvykle vyhrává spíše díky chytrosti než pouhé statečnosti a úsilí. Zadruhé, je tu celá věc „poražení nepřátelé se stávají dobrými lidmi“, která byla také nová. Zatřetí, návrhy postav jsou svalnaté, ale jsou velmi vtipné a přátelské a vypadají mladistvě, což je skutečná přestávka od macho-manského vzhledu „vytesaného realismu“, řekněme „Supermana“ nebo „Pěst severní hvězdy“. Za čtvrté, žádný západní komiks superhrdiny, o kterém si myslím, nikdy neukazoval postavy, které by jen ukazovaly na věci nebo mávaly rukama nad věcmi a nutily je vyhodit do povětří. Pro děti je to velmi lákavý fantasy způsob, jak předvést svoji agresi, a přes veškerou smrt v seriálu se rodičům pravděpodobně líbilo víc, než nechat je pobíhat střílet předstírané zbraně atd. “
„V zásadě,“ pokračoval, „Dragon Ball Z“ zavedl do USA citlivost shonen manga, způsob, jakým „Sailor Moon“ představil shojo manga. I když v popularitě zjevně nepřekonali superhrdiny, oba hráli velkou roli při vytváření generace mladších fanoušků komiků / manga a rozptýlení komiksů pro vážné, nervózní dospělé věci, které se vyvinuly v polovině 90. let. Protože i když fanoušek „Dragon Ball Z“ trvá na tom, jak vážný a nervózní a dramatický je „Dragon Ball Z“ (a je dramatický!), podíváte se na ty návrhy postav a nemůžete se ubránit úsměvu. “
dračí koule super špatné srovnání animace
